Vlněné šaty na zimu

Autor: nitě_všude · 14. října, 2016 · 10065 · 12x komentováno
Štítky: šaty, zip

Sewjo je zřejmě zpátky a s ním jsou tu nové šaty. Abych si ukrátila čekání, než dorazí látka na kabát, procházela jsem své zásoby a zbytky látek a vymýšlela, co bych si tak mohla ušít. Narazila jsem na látku, kterou jsem před pár lety dostala a stále mi ležela na dně skříně. Bylo jí docela dost a měla hezkou barvu i vzor. Původně jsem z ní zamýšlela ušít kalhoty, ale pak jsem si uvědomila, že by to musely být kalhoty s podšívkou, protože látka je sice krásná, ale dost kouše. Je také možné, že kvůli tomu ležela v jiné skříni pěknou řádku let než jsem jí adoptovala já :)

V posledním čísle Burdy (10/2016) mne zaujaly šaty se zajímavě řešenou sukní. Byly sice určeny pro lehčí a splývavější materiály než je vlněná kostýmovka, ale rozhodla jsem se dát látce a střihu šanci.

Opět netrpělivost zvítězila nad pečlivostí a já se pustila do šatů bez zkušebního modelu. Pěkně jsem se změřila, koukla do tabulky velikostí, usoudila, že velikost 40 mi bude určitě zase volná, takže jsem změřila jednotlivé díly velikosti 38 a usoudila, že se do mí prostě musím vejít. V nejhorším případě podaruji někoho menšího :) Když jsem si pak rozešité šaty poprvé vyzkoušela, měla jsem ohromnou radost, jak jsem to krásně vymyslela. Nejen, že se do těch šatů vejdu, ale krásně mi padnou. Uf! Jediné co mi nikdy nesedí je délka sukně. Ta je skoro vždycky moc dlouhá. Vystřihla jsem díl rovnou bez přídavku na záložku a stejně jsem měla sukni níž než modelka na obrázku. Mám asi nějaké krátké nohy nebo co, protože živůtek má rozměry akorát a pas mám přesně v místě, kde byl na střihu vyznačený. Nakonec jsem sukni ještě asi o pět centimetrů zkracovala, abych jí měla nad kolena.

Dále jsem upravovala délku rukávů. Ty mají být podle střihu  7/8, mně se ale zdály moc dlouhé, tak jsem je vynecháním manžet zkrátila na 3/4. Jinak jsem všechno nechala tak, jak bylo uvedeno ve střihu.

Před stříháním dílů jsem chvíli přemýšlela, proč proboha zase šiju z látky, která má na sobě „kostkovaný“ vzor. To mi to minule nestačilo? Látky jsem ale tentokrát měla ale dostatek, tak jsem se alespoň nemusela ohlížet na prostor.  Samozřejmě, že látka na které by byly kostky rovně mi asi není souzena, takže jsem po zevrubném prostudování zjistila, že na tentokrát mám na látce opět obdélníčky, které ještě ke všemu „jednou z kopce“, takže nemám šanci mít vzor vodorovně a zároveň souměrně na obou stranách dílu. Rozhodla jsem se proto díly střihnout šikmo a doufat, že se případná nerovnost snáze ztratí, přeci jenom vzor není tak výrazný a barevný.

Když se na to zaměříte, můžete si všimnout nesouměrnosti vzoru na ramenou předního dílu, přestože střed dílu přesně protíná křížení tmavých proužků. Mimo jiné si také můžete všimnout, jak jsem byla velmi šikovná a při začišťování krajů látky na overlocku jsem si prořízla kus švového přídavku ve výstřihu. Naštěstí jsem nezajela dál.

Sešívání jednotlivých dílů šlo hladce. Šaty jsou vlastně jednoduché pouzdrové, které mají speciálně poskládaný přední díl. Ten mi dal trochu zabrat. Říkala jsem si, to je přeci jednoduché, to na tom papírovém střihu úplně jasně vidím. Poskládala jsem tedy přední díl sukně, sestehovala ho, přesně jak bylo v návodu

a přišila ho k živůtku. No a pak na to koukám a říkám si, že na tom obrázku v časopise to má ta paní nějak jinak :) Jasně, že jsem to poskládala blbě.

Takže rozpárat a znovu. papírový střih raději kontrolovat. Několikrát.

Tentokrát už tedy správně.

Ale po přišití jsem zjistila, že sklady nejsou na obou stranách tak úplně souměrné, tak jsem si to dala pro jistotu ještě jednou. Hurá, povedlo se. A dokonce si mi ty trčící kapsy vážně líbí :)

K přednímu dílu sukně ještě jedna věc. Nenechte se mást, ale jedná se opravdu jen o jeden díl v celku i s kapsovými váčky. Slovní popis v časopise se může zdát matoucí, ale když na to přijdete, dává to smysl. Při přišívání zadních dílů sukně k přednímu dílu, je potřeba nastřihnout švový přídavek pod kapsovým váčkem až téměř ke švové linii, to vám umožní narovnat linii švu (4) a vytvarovat kapsu.

Rub předního dílu.

V sesazovacím švu předního a zadního dílu sukně, to pak vypadá nějak takto. Já to pro jistotu prošila několikrát, aby se mi náhodou nechtěla látka z nastřiženého místa vytrhnout

A pak ještě obentlovala nastřižený přídavek, aby se netřepil.

Z lícové strany se to pak tváří jako samostatně všitá kapsa.

Po přišití sukně k živůtku už zbývalo jen přišít rukávy. Ty jsem našívala tak, jako to dělám vždycky. Nejprve jsem rukávovou hlavici nařasila mezi značkami, kde má být rukáv navolněn. To znamená, že potřebujete nacpat větší díl rukávu do menšího otvoru. Látka se musí rozložit rovnoměrně, pokud by se vám jí někde nahromadilo více, můžou se ve švu vytvářet nevzhledné vlnky nebo sklady. Zapoměla jsem tento krok vyfotit, tak jsem ho dodatečně vyfotila alespoň na podšívce (nevzhledně ustřižené).

Nařasené rukávy jsem pečlivě našpendlila do průramků.

Pak je nastehovala. A když jsem byla spokojená s tím jak v průramku sedí. Přišila jsem je na stroji.

Švové přídavky jsem potom „sestřihla“ pomocí overlocku, takže byly rovnou i začištěné.

Vždycky mám takový hřejivý pocit, když se mi ty rukávy povedou vsadit hladce :)

Po sešití celých šatů jsem ušila ještě jedny z podšívky. Ve střihu se podšívkují pouze přední a zadní díly živůtku, ale jelikož by mě šaty tak do hodiny celou snědly, vypodšívkovala jsem je kompletně. Podšívkovina mi zbyla ze šití kabátu na minulou zimu.

Podšívkové šaty jsem pak sešila s vlněnými šaty ve výstřihu.

Aby podšívka nevykukovala a hrana výstřihu se pěkně vytvarovala, přišila jsem podšívku ještě jednou řadou stehů ke švovému přídavku.

Nakonec přišla řada na skrytý zip.

Snažila jsem se aby na sebe co nejvíce navazoval vzor a švy. Napoprvé byla jedna polovina o pár milimetrů níže než druhá,

takže jsem jednu tkanici zipu vypárala a našila jí znovu. Pořád je to podle mě milimetr vedle, ale o dost lepší než napoprvé.

Na tom pravém záševku mě to posusnutí o pár milimetrů také trošku irituje. Přepárat nebo nepřepárat?

Podšívku jsem k zipu přišila také na stroji.

Pak už zbývalo jen začistit rukávy a spodní lem. U rukávů jsem záložku zahnula dovnitř a přišila k podšívce. Perličkovým stehem.

Spodní lem jsem pak založila dovnitř a v ruce přišila slepým stehem k lásce.

A hotovo!

Takhle vypadají šaty zevnitř.

Takhle z venku.

A takhle na mě. Když tak na ty fotky koukám, možná by si zasloužily šaty nějakou další modelaci v oblasti prsou. Ale zase se to krčí jen když mám ruce v kapsách, tak nevím. Nějaká zkušenější švadlena mi třeba poradí. Je na vrchním dílu nějaký problém, nebo se to prostě krčí, protože mám ruce vzadu? Každopádně při nošení pocit dobrý.

Byla jsem střihem velmi mile překvapená. Dokonce se mi možná více líbí, že díky pevnější látce ty kapsy odstávají více než v časopise. Pokud toužíte po neobvyklých, přesto praktických, šatech, můžu jen doporučit. Jediná maličkost, která mi trochu vadí, je hlubší výstřih na zádech, v chladnu mám pocit, že mi táhne na za krk :)